
(Stefan, Rebekah a Klaus spolu večeří.)
Klaus: Rebeko, lásko, sněz si svou zeleninu.
Rebekah: Nebudu jíst, dokud se mi neomluvíš.
Klaus: A za jakou nerozvážnost? Byla jich taková spousta.
Rebekah: Zlomil jsi mi vaz.
Klaus: Vylila jsi Eleninu krev, abych si nemohl udělat další hybridy.
Rebekah: Protože mě bereš za samozřejmost!
Klaus: To velcí bratři dělají, zlato.
Stefan: Co kdybych vám vyjmenoval milion lidí, se kterými bych právě teď večeřel raději?
Elena: Něco mi říká, že univerzita už pro mě není.
Damon: Přestaň s tou sebelítostí. Zvládl jsem to já, ty to zvládneš taky.
Bonnie: Ty jsi chodil na univerzitu?
Damon: Jistě. Hodněkrát. Vždycky jsem měl slabost pro holky ze sesterstev.
Bonnie: Jsi nechutný.
Damon: Já vím.
Damon: Hledám nadpřirozenou příručku.
Stefan (mluví o Conorovi): A to víš jistě, že on byl nadpřirozený?
Damon: Přirozený teda určitě nebyl.
(Damonovi volala Liz Forbes)
Stefan: To mi to neřekneš?
Damon: Nemůžu, je to osobní. Hádáme se.
Stefan: Ty se hádáš. Já se nehádám. Už jsem toho nechal.
Damon: Pořád se zlobíš kvůli Eleně?
Stefan: Dovolil jsi jí nakrmit se na tobě. Zlobit se bude pořád, ale nehádáme se.
Damon: (mluví o tom, že Connor přežil výbuch) Budeš se na to muset vrhnout už dnes. Já musím Elenu odvézt na univerzitu.
Stefan: Promiň, co že to musíš udělat?
Damon: Učím jí krmit se. Vzchopit se, naučit se krmit a zapomenout potřebuje víc než kdy jindy.
(Stefan se nadechuje, že chce něco říct, ale Damon ho předběhne)
Damon: Nehádáme se, pamatuješ?
Matt: Vy dvě jste kamarádky? (mluví o Bece a April)
Rebekah: Je tak těžký uvěřit, že nějakou mám?
Matt: Jo, to je.

























jo nejlepší bylo, když byli na tý večeři u toho sem nemohla stefan to totálně rozsekal =D=D