
Hayley: Kdo sakra jsi?
Rebekah: Ty musíš být služka. Věci mám v autě. Dojdeš pro ně, že?
Hayley: Haló. Já nejsem služka.
Rebekah: Jistě. Jsi ta vlkodlačice, kterou můj bratr zbouchnul. Čekala jsem, že uvidím nějaký nadpřirozený zázračně velký pupek. Asi to ještě není vidět. Jmenuješ se Hayley, že?
Hayley: Máš způsoby tvého bratra.
Rebekah: A jeho výbušnost, takže bacha.
Hayley: (o Elijahovi) V jednu chvíli byl tady, sliboval mi, že mě ochrání před tou nešťastnou situací, do které mě dostala lahev skotské a špatná rozhodnutí, básnil o tom, jak jsme rodina, a pak mi Klaus řekl, že se na mě vykašlal. To mám asi z toho, že věřím upírům.
Rebekah: Elijah není ledajaký upír a svoje sliby nikdy neporuší, což znamená, že Niklaus udělal něco hanebně klausovského.
(Flashback, kde je Rebekah s guvernérovým synem.)
Rebekah: Emil a já jsme zamilovaní. Dovol mi ho prosím přeměnit.
Elijah: Rebeko, guvernér laskavě souhlasil, že skryje hodně našich nerozvážností. Přeměnit jeho jediného syna v upíra by nebylo dobré.
Rebekah: Prosím, pro mě.
Klaus: To se nestane, sestro. Přeměnit každého, před kým sis sundala kalhotky, by znamenalo konec lidstva a neměli bychom žádné zatracené jídlo.
(Rebekah chce po Sophie udělat lokalizační kouzlo, aby mohla najít Elijaha. Sophie jí vysvětluje, že kvůli Marcelovým pravidlům nemůže čarovat.)
Rebekah: Marcel? Co s tebou podle tebe udělám já, když mi nedáš to, co chci?
Sophie: Nic moc. Jsem propojena, takže všechno, co uděláš mně, uděláš i Hayley.
Rebekah: Komu? Jistě, té mamině.
Klaus: Ten výraz znám. Potíže s ženskými.
Marcel: Jsi kretén, víš to? Proč jsi mi neřekl, že je tvá sestra zpátky ve městě?
Klaus: Já myslel, že zábavnější bude, když to zjistíš sám.
Marcel: Měl bych vědět ještě něco?
Klaus: Jen to, že je za poslední století ještě bláznivější.
Marcel: Nebo třeba to, že to ona zabila moje chlapy.
Klaus: Pochybuji. Pokud do toho motorkářského baru nechodí středoškolští zadáci z maloměsta, neumím si představit, že by o ně měla zájem.
























