
Hanna: (na mámu) Nemůžu tu chodit bez telefonu! To je jako chodit bez mozku. Nebo bez bot.
(Toby a Jenna jsou v nemocnici.)
Jenna: Vzpomínáš si na ten starý film o tě slepé ženě co se jí vrátil zrak?
Toby: Ne, nevzpomínám.
Jenna: Naplnila si pokoj krásnými věcmi, aby je viděla až otevře oči. Taky to udělám, předtím než mi sundají obvaz, tak si naplním pokoj věcmi které miluji. (chytne Tobyho za ruku) Ty tam budeš taky.
Toby: Ale ta žena v tom filmu byla hrozně zlá a stará mrcha.
Jenna: Říkal jsi, že si nevzpomínáš.
























