
Emily: Shana je zpátky. Nadobro. Zapsala se na rosewoodskou střední a zabrala mé místo v týmu.
Aria: O čem to mluvíš?
Emily: O holce, co se nás možná pokusila zapálit, přejet tě a teď vedle nás bude sedět na společenských vědách.
Emily: Jak je ti? Vážně?
Hanna: Jsem v očistci. Stav dočasného trestu a utrpení, ze kterého možná nikdy neodejdu. Našla jsem si to. Spolu se vším, co jsem našla o žalování nezletilých a státních minimálních trestech za federální přestupky 3. stupně. To bylo předtím, než mi vzali internet.
Toby: Umírám hlady. Dáme si něco k jídlu.
Spencer: Nemám hlad. Mám v žaludku velkou jámu, ale hlad nemám.
Toby: Rozhodně musíš něco sníst. Nepojedu zpátky do Rosewoodu se Spencer, která má málo cukru. Ta je horší než Spencer bez kofeinu.
Spencer: Páni, tvoje přítelkyně zní parádně.
Emily: (Přijde k Hanně.) Hanno?
Hanna: Nemůžu uvěřit, že tě sem pustili. Táta prakticky vyhodil Caleba ze dveří.
Emily: Mám výmluvu. (Ukáže na knihu v její ruce.) Domácí úkol.
Hanna: Děkuju. (Pořádne se podíva na knihu.) Počkej, já na fyziku nechodím.
Emily: Počítala jsem s tím, že to tví rodiče nebudou vědět.
























